Zájezdy do divadla

Pořádáme autobusové zájezdy do Moravského divadla v Olomouci. Zájezdů se účastní pravidelní předplatitelé sk. K.
Přijímáme přihlášky na autobusovou dopravu na divadelní sezónu 2022 - 2023. Cena dopravy do divadla a zpět je stanovena na 70,- Kč. Bližší informace pro zájemce: Dita Bajlová, tel.: +420 725 427 887

Máte-li  v průběhu divadelní sezóny zájem se zúčastnit  vybraných jednotlivých divadelních představení (předplatitelská sk. K, pondělky), můžete využít naši organizovanou autobusovou dopravu s několika nástupními místy ve Šternberku. Cena dopravy do divadla a zpět je stanovena na 70,- Kč. Vstupenky na divadelní představení si musíte ovšem zajistit sami. Z naší strany Vám bude zajištěna pouze doprava do divadla a zpět. Bližší informace pro zájemce: Dita Bajlová, tel.: 725 427 887

 

13. února 2023 je na programu Moravského divadla Olomouc:

Gur Koren
Fantastické divadlo

Jedno z nejslavnějších děl Williama Shakespeara a drogová mafie - to je velmi neobvyklé spojení, které dává vzniknout celé řadě absurdních komických situací. Hlavními hrdiny celého příběhu jsou tělesně a mentálně postižení členové amatérské divadelní skupiny s názvem Fantastické divadlo, jež pro své nekalé potřeby využije rodinka nepříliš šikovných drogových dealerů, která se jejich prostřednictvím rozhodne propašovat do Makedonie několik kilogramů kokainu. Mafiáni se tak, zdánlivě nezištně, stanou hlavními mecenáši neobvyklé divadelní skupiny, která shání peníze na cestu do Makedonie, kde chce na divadelním festivalu zaujmout publikum svou adaptací Romea a Julie. Autorem této neotřelé, šílené a lehce absurdní komedie je izraelský dramatik, herec a režisér Gur Koren, působící od roku 2018 coby dramaturg věhlasného velkého divadla Cameri v Tel Avivu. Pro české publikum je Koren prozatím neznámým autorem, ale to se jistě v nadcházejících letech změní, protože jeho hvězda strmě stoupá napříč celým divadelním světem. Jeho neotřelá komedie Fantastické divadlo (v originále The Disabled) měla světovou premiéru právě v Tel Avivu v roce 2014. U nás byla uvedena zatím pouze jednou, a to v Městském divadle v Kladně v roce 2018 pod názvem Neúp!ní. Tuto současnou a neuvěřitelně hravě napsanou komedii bude režírovat mladá, začínající, avšak velmi talentovaná režisérka Tereza Říhová.

 

13. března 2023 je na programu Moravského divadla Olomouc:

Béla Bartók, Béla Balázs, Zoltán Kodály
Modrovousův hrad

Tance z Galanty/Sbory pro mužské hlasy

Symbolistická opera Modrovousův hrad skladatele Bély Bartóka a libretisty Bély Balázse z roku 1911 v sobě skrývá mnoho vrstev a potencionálních interpretací. Opera na námět středověké legendy o rytíři s modrým vousem se zdánlivě zabývá vzájemnou rozdílností a nepochopitelností mužského a ženského světa. Pro režisérku inscenace Danielu Špinar je to spíše vyprávění o jedné bytosti, ve které spolu mužský a ženský princip zápasí.

Modrovousův příběh o hledání identity a o vnitřním sváru nekončí posledním tónem opery, ale pokračuje dál v orchestrální skladbě Tance z Galanty od Zoltána Kodályho. Jako prolog a epilog rámují inscenaci dvě Kodályho sborové písně. Temperamentní hudba dvou slavných maďarských skladatelů spolu s poetickými verši Balázse nabízí intimní pohled do duše tajemné legendy, která možná celá staletí zrcadlí naše skryté pocity. 

Spoluúčinkuje orchestr, pánský sbor a balet Moravského divadla Olomouc.

Inscenaci uvádíme v maďarském originále s českými a anglickými titulky.

 

 

3. dubna 2023 je na programu Moravského divadla Olomouc:

Vladimír Körner
Zánik samoty Berhof

Nedaleko dnešní Branné v západních Jeseníkách se odehrává dramatický příběh mladičké Ulriky, která se stane, společně se svým opileckým otcem, jeho německou milenkou a jeptiškou Salome, zajatkyní vérvolfů, nacistických fanatiků, kteří se odmítají smířit s koncem druhé světové války a pádem hitlerovského režimu. Zoufalost a bezvýchodnost celé situace podtrhuje fakt, že jsou všichni zcela odříznuti od okolní civilizace a reality... Žijí totiž na samotě Berhof.

Autorem stejnojmenné novely z roku 1973 je prostějovský rodák Vladimír Körner, který proslul novelami jako jsou Údolí včel, Adelheid či Anděl milosrdenství a jehož dílo se na jeviště Moravského divadla dostane vůbec poprvé. Zánik samoty Berhof se dočká své teprve druhé divadelní adaptace, přičemž tu první uvedlo v roce 2009 divadlo v Šumperku. Režie této mimořádně zajímavé látky se ujme jedna z nejvýraznějších osobností české kulturní scény, a sice pan Miroslav Krobot, dvojnásobný držitel Ceny Alfréda Radoka, držitel Českého lva, bývalý kmenový režisér Národního divadla v Praze a bývalý umělecký šéf pražského Dejvického divadla. 

 

Délka představení: cca 1 hod. 35 min., bez přestávky

 

 

Více informací o programu a předprodeji vstupenek: http://www.moravskedivadlo.cz/program-a-vstupenky/

 

Odjezdy ze Šternberka z následujících nástupních míst: 

18:00 - Olomoucká - Tesco

18:05 - U nemocnice, Sadová zast.

18:08 - Dvorská

18:11 - Masarykova ulice

18:40 - příjezd za divadlo, Olomouc

Odjezd autobusu zpět do Šternberka se řídí délkou jednotlivých divadelních představení.

 

Historie zájezdů do divadla v Olomouci

Již koncem  50. let začala jezdit společně skupina divadelních přátel do Olomouce na představení tamního divadla  - dříve Státní divadlo O. Stibora Olomouc (1920–1990 ), od roku 1990 Moravského divadla.

V r. 1959 převzalo město Šternberk do své správy bývalý Okresní dům osvěty na tř. ČSA.

O dva roky později došlo k jeho sloučení se Závodním klubem n. p. Chronotechna a závodními kluby ostatních šternberských závodů a vytvoření Spojeného závodního klubu n. p. Chronotechna Šternberk, který se stal hlavním organizátorem kulturního dění ve městě. Nově vzniklá organizace začala mj. pořádat autobusové zájezdy do divadel mimo Šternberk, nejčastěji do olomouckého divadla.

 

 

Tylovo divadlo ve Šternberku

Budova Tylova divadla byla postavena v roce 1922 v dnešní Masarykové ulici jako Kino Saxinger. Jednalo se o patrovou podlouhlou budovu na obdélníkovém půdoryse, delší část do dnešní Kollárovy ulice. Na kratší straně obrácené do Masarykovy ulice byl malý přístřešek podpíraný úzkými sloupky, na němž byl nápis Saxingers Lichtspielhaus

 Kino zde fungovalo až do konce druhé světové války a po jejím skončení bylo převedeno do majetku města. Od roku 1952 zde byl dočasně sklad obilí.  

V místních orgánech Městského a okresního národního výboru vykrystalizovalo v říjnu 1953 rozhodnutí poskytnout tuto budovu divadlu. V dvorní části byla přistavěna přízemní přístavba, v sále orchestřiště, které později bylo uzavřené a sloužilo jako předscéna. 

Adaptován na šatny pro vystupující byl i sousední dům v Kolárově ulici. Sál měl kapacitu 574 míst.  Divadlo bylo slavnostně otevřeno 8. května 1955 Prodanou nevěstou od Bedřicha Smetany.  

V roce 1957 byla přistavěna v rámci akce „Z přízemní“ přístavba vchodu do Masarykovy ulice. Divadlo fungovalo nejen pro ochotníky, ale i pro zájezdní představení divadel hlavně z Olomouce a Opavy. Během druhé poloviny 20. století divadlo sloužilo častěji i pro další společenské akce jako koncerty, akademie, besídky apod. 

Od sedmdesátých let se zde promítaly i filmy. Žádná zásadní rekonstrukce nebyla od otevření divadla vykonána, budova začala pochopitelně chátrat a její vybavení značně zastaralo.  Město si nechalo vypracovat studii, ve které byly odhadnuty náklady renovace na 70 milionů korun. Jako jeho provozovatel bylo nuceno objekt z technických důvodů v roce 2008 uzavřít. Pro investici do divadelního prostoru byl vybrán projekt nového multikulturního centra v Kulturním domě, a proto městští zastupitelé schválili prodej nemovitosti soukromníkovi, což se v roce 2010 i stalo.

Ve Šternberku má bohatou historii a dlouhou tradici sahající do období první republiky české ochotnické a loutkové divadlo. Na tuto tradici českého divadla z období mezi dvěma světovými válkami po roce 1945 navázali divadelní ochotníci i loutkaři - Divadelní kroužek Národní jednoty Libuše, Jednota divadelních ochotníků, Kašpárkova družina, Loutkářský soubor Kašpárkova divadla. Domovskou scénou se stalo Kašpárkovo divadlo, které v roce 1949 bylo zprovozněno v původním zchátralém sále hostince U Bacchuse.  Kronika města Šternberka udává, že v letech 1946 – 1958 uvedlo Kašpárkovo  divadlo 63 her s 310 ochotníky a 53 000 návštěvníky. Mezi režiséry ochotnické scény patřili mj. otcové našich známých hereček Hany Macuichové a Lenky Kořínkové. 

Koncem 50. let začaly ochotnické soubory loutkařů i divadelníků zanikat. Důvodem byly politické a organizační změny ve společnosti (zatýkání některých ochotníků), rostoucí konkurence kina a televize. V 60. letech se divadelní scéna rozšířila o sál pro 100 návštěvníků v Domě osvěty – vzniklo komorní Divadlo 100, kde se prezentovala mladá kulturní generace - studentská divadla, mladé hudební skupiny, přednáškové večery, gymnasiální recitační kroužek, komponované hudební pořady.   

V  době koncem padesátých let minulého tisíciletí se právě začala psát tradice organizování zájezdů do divadla v Olomouci a tato tradice trvá až do současnosti.

[Použitý zdroj: Vlasta Hlůzová: Stopami šternberské historie, Šternberk 2011, 2. Vydání]

 

 

 

 

 

 

 

 

© 2023 Městská kulturní zařízení, příspěvková organizace | firla.eu